Janské lázně - podzim 2011

29.8.2011 jsme vyrazili na druhý léčebný pobyt do Janských lázní.

Cesta byla příjemná, slunečná, takže pěkně uprašovala. Kubík vůbec neusnul, celou cestu koukal ven nebo nám něco povídal (asi navigoval řidiče :-)

Po příjezdu na místo jsme zašli do přihlašovací kanceláře, kde jsme vyřídili potřebnou administrativu. Poté jsme šli na úvodní vyšetření a pak už na pokoj.

Jsme ubytovaní na patře 5A na izolaci (pokoj se sociálním zařízením). Pokoj je moc hezký, barevný a velikostí i dostačující. Po vybalení jsme vyrazili na procházku. Počasí k ní úplně lákalo. Svítilo sluníčko a tak jsme vyrazili. Na kolonádě bylo plno ostatních maminek s kočárky. Asi po hodině a půl jsme se vrátili zpět na pokoj, kde jsme vybalili potřebné věci.

Z procedur máme: rehabilitaci dvakrát denně, vířivku, ergo, masáže a odpoledne klimatoterapii :-) Ta je nejlepší.

 

Druhý den - pátek ráno - nás čekalo nemilé probuzení. Kubík měl stále ještě rýmu a ta mu během noci stekla do krčku, takže se vzbudil kolem šesté a začal šíleně kašlat, dávit se a když jsem ho popadla, začal zvracet hleny. Byl chudák úplně vyřízený. Jen kašlal a zvracel. Po delší době se mu podařilo usnout a po probuzení to bylo už lepší. Ale ráno vypadal fakt hrozně. Naštěstí to rychle přešlo a Kubík je už zase fit. Sice rýmu stále trošku má, ale už to není tak strašné.

 

V sobotu jsme si udělali výlet na Černou horu. Samozřejmě jsme jeli lanovkou. Po obědě jsme se oblékli a rychlým tempem (když píšu rychlým, tak myslím hodně rychlím) vyrazili k lanovce. Jelikož ve dvanáct jela dle jízdího řádu, museli jsme občas i popoběhnout abychom to stihli. Lanovka nás pohodlně vyvezla až nahoru. Kubík již při cestě k lanovce usnul, takže ani neví, že s ní jel. Poté jsem se vydali po žluté, kterou jsme po chvíli ztratili a došli někam do slepé uličky. Tak nezbývalo než se vrátit. Když jsme opět žlutou našli, už jsme se jí nepustili. No nevím, jestli to náhodou nebyla chyba. Žlutá byla totiž turistická a dost nevyhodná pro kočárek. Myslím, že tam kočárkem nikdo nikdy nejel jen my. Cesta ze začátku nebyla špatná, ale postupně se zužovala a i povrh začal být horší. Ke konci to byli už jen kamenné schody, takže měl manžel co dělat, aby kočárek se spícím Kubíčkem svezl. Po asi kilometru a půl jsme se dostali na pořádnou cestu. Zastavili jsme se na Hoffmanově boudě, kde jsme si dali svačinku. Poté jsme pokračovali na Zlatou Vyhlídku a opět po dost strašné cestě zpět k Vesně. Byl to super výlet, ale dost náročný, takže jsme po příchodu na pokoj všichni odpadli.

 

7.10.2011  Dnes dopoledne měl Kubík tolik procedur, že po jídle okamžitě usnul. Absolvoval vířivku, masáž, dvě cvičení a ergo terapii. Ale je to statečňák a skvěle cvičí. Rehabilitační sestřička je s ním moc spokojená a chválí ho.

 

27.10.2011 Pomalu se nám blíží konec pobytu a to už ve středu 2.11. Zatím Kubíček zvládá vše výborně, cvičíme jak jen to jde. Kubík by teď rád pořád seděl. V kočárku získal nový pohled na svět a moc se mu to líbí. Více povídá (tedy spíš vydává ty své zvuky) a někdy je to pěkný živoch. Hlavně vířivku miluje. Tam cáká, pije vodu a dělá jen samé blbinky. Občas mám strach aby neutopil nejen sebe, ale i mě. Domů už se moc těšíme, tak už jen pár dní a dočkáme se.

 

31.10.2011 Vydali jsme se s Kubíčkem na velký výlet. Vyjeli jsme lanovkou na Černou horu a potom pěšky zpět do města. Byla to krásná cesta dlouhá asi 8km. Kubíček si to moc užíval, celou cestu krásně seděl a povídal mi - asi mě navigoval. Do Vesny jsme sice dorazili už po tmě, ale stálo to za to. Navíc bylo moc krásné počasí.

 

2.11.2011 Tímto dnem jsme ukončili náš druhý pobyt v lázních. Strávili jsme zde nyní 5 týdnů a bylo to celé moc fajn. Kubík krásně cvičil, kolektiv maminek byl výborný a tak jsme si lázně moc užili. Na jaře pojedeme znovu :-)